Miš-maš XV

Po předlouhé době nový přehled. Už radši nechci nic slibovat :-)

Miš-maš je série článků, ve které se snažím více či méně pravidelně přinést odkazy na zajímavé internetové články a studie z nedávné doby. Vítejte tedy u dalšího přehledu.

Tento článek rozebírá zajímavou studii na myších v širším kontextu, které byly podrobeny deseti režimům - normálnímu, vysokosacharidovému, vysokoproteinovému, vysokotučnému a ketogennímu a to buď s omezeným množstvím kalorií nebo s volným přístupem k jídlu. Výsledky možná některé low-carb nebo nebo naopak high-carb kněží překvapí, ale hubnutí  a kontrola hmotnosti je trochu složitější proces.

Ketogenní dieta pomáhá odstraňovat hlad, ale přesná příčina je zatím stále neznámá. Článek rozebírá některé detaily.

Jeden z druhů ketonů (BHB) pomáhá zmírňovat zánětlivé reakce v těle.

Komentář v N.Y. Times si všímá drobného posunu v oficiálních US výživových doporučení. Komise chce vypustit omezení cholesterolu a méně zdůrazňuje omezování soli. Sláva bohu - tahle doporučení neměla nikdy vzniknout, protože nikdy za sebou neměla solidní vědecké důkazy. Teď už jenom připustit, že tuk taky sám o sobě neškodí. Čekám posun za deset let, až už to bude neudržitelné podobně, jako je již přes deset let neudržitelná propozice ohledně cholesterolu ve stravě. (vynechme otázku, co je vládě do výživy občanů).

Na přilepšenou šest věcí, které milovat na tomto novém návrhu.

Tříměsíční vysoká konzumace vajec (dvě denně po šest dní v týdnu) neměla ve srovnání s nízkou konzumací vajec (méně jak dvě týdně) negativní vliv na cholesterol u lidí s cukrovkou druhého typu.

Koneckonců, historie vědy je v podstatě historií toho, jak se většina vědců mýlila ohledně většiny témat po většinu doby. Proč se vědecký konsenzus a názory lidí často liší? Co takhle si připustit, že ne vždy je to hloupostí lidí? 

A volné pokračování - agentury tají selhání výzkumu a vědci v medicíně často zatajují své konflikty zájmů.

V současnosti používané kalkulátory rizika srděčně-cévních komplikací výrazně přeceňují toto riziko. Že by nějaké drobné nepřiznané spojení mezi tvůrci těchto kalkulátorů a výrobci statinů?

Antibiotika podávaná těsně po narození můžou mít dlouhodobé následky, alespoň u prasat.

O antibiotikách ještě jednou. Standardně se doporučuje je dobrat celá, aby se zamezilo riziku návratu choroby a zvýšení odolnosti bakterií vůči nim. Nové studie tyto obavy ovšem nepotvrdili a praktičtí doktoři v Austrálii už doporučují většině pacientů (s několika výjimkami typu tuberkulózy) antibiotika vysadit v okamžiku, kdy již necítí problémy. Zajímavý obrat.

Nedostatek cvičení je smrtelnější než obezita. Saunování je spojeno s nižší úmrtností. Že by to byl druh cvičení?

Obvykle užívané emulgátory pomáhají způsobovat kolitidu, obesitu a metabolický syndrom skrze působení na střevní mikroflóru dle studie reportované v Science Daily.

Je nespecifická citlivost na lepek skutečná? Nová studie vrací do hry tento podle mnohých imaginární problém. Výsledky jsou hraniční, ale ne jednoduše ignorovatelné.

Spousta lidí při srovnávaní nebo hodnocení jídel argumentuje mimo jiné glykemickým indexem. Je to ale k něčemu užitečné? Jaké jsou problémy glykemického indexu?

Co když jsou klasická antidepresiva zaměřená na dodání serotoninu postavená na zcela špatné myšlence?