středa 2. dubna 2014

Stará a nová pyramida

Jedním ze základů moderních výživových doporučení je tzv. výživová pyramida, kterou jakožto grafickou prezentaci svých doporučení vydalo americká ministerstvo zemědělství (United States Department of Agriculture - USDA). Tuto pyramidu vydalo v roce 1992, ale víte, jak k ní dospělo? Pojďme se podívat na fascinující původ těchto doporučení, která byla přejata v celém světe a dodnes jsou obhajována především oficiálními orgány v různých zemích světa.


Následující text je založen na knize Denise Minger - Death by Food Pyramid, která tyto informace přejala od smutné hrdinky příběhu - Luise Light, autorky knihy What to Eat.

Celý příběh začíná během druhé světové války, kdy velkým tématem bylo zabránění podvýživě a tvorba potravinových zásob pro americké vojáky v Evropě. Na základě toho vznikla první doporučení ohledně "doporučeného denního příjmu" nejrůznějších minerálů, vitamínů a dalších. (1)


Pro boj s podvýživou pak vznikla takzvaná základní sedma (Basic Seven), která doporučovala jíst jídla z každé ze sedmi základních skupin - tři druhy zeleniny a ovoce různých barev, mléčné výrobky, maso, obilniny a máslo nebo obohacený margarín, viz propagační obrázek (2):


Basic Seven byla následně v roce 1954 redukována na Basic Four - ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, maso a luštěniny a obilniny.

V sedmdesátých letech si ovšem začali Američané všímat faktu, že zatímco podvýživu se již téměř podařilo vymýtit, nastal nový problém - nadváha a s ní spojené chronické nemoci. Bylo potřeba připravit nová doporučení, která by se dokázala vypořádat s tímto novým problémem.

Novým vedoucím výzkumného oddělení při USDA (Dietary Guidance and Nutrition Education Research), které mělo za úkol tato nová doporučení připravit, se stala Luise Light - čerstvá držitelka doktorského titulu z N.Y. University. Light se svým týmem ponořila do rešerše dostupné vědecké literatury a po nějaké době přišla s doporučeními, jež se měla stát základem nového přístupu k výživě:

Každý den se podle těchto doporučení mělo jíst:

5 - 9 porcí ovoce a zeleniny
5 - 7 uncí  (140 - 200 g) proteinových jídel - maso, vejce, ořechy, luštěniny
2 - 3 porce mléčných výrobků
MAXIMÁLNĚ 2 - 3 porce obilnin v celé formě. Pro představu to znamenalo 1 (jeden!) sendvič jako reprezentanta 2 porcí pro ženu či neaktivního muže.
4 polévkové lžíce olejů lisovaných za studena (olivový, lněný, z tresčích jater..) jako přídavek k běžně konzumovanému tuku (žádné ořezávání tuku z masa)

Dále bylo dle těchto doporočuení zakázáno jíst výrobky z bílé mouky (krekry, bagely, pečivo), sladkosti, junk food či přidaný cukr.

Výzkumník míní, úředník mění. Luise Light dostala po odeslání těchto doporučení nazpátek jejich první úpravu, kterou lze bez ostych nazvat karikaturou. Upravená doporučení zněla:

2 - 3 porce ovoce a zeleniny (teprve o pár let později změněno na 4 - 6 porcí)
2 - 3 porce proteinových jídel
3 - 4 porce mléčných výrobků
6 - 9 porcí obilovin
0 přídatného tuku

Navíc byly při úpravě vyškrtnuty "zakázaná" jídla a jakákoliv zmínka o kvalitě, tedy konzumenti dostali zelenou pro konzumaci zpracovaných obilnin z bílé mouky, sladkostí či junk food. Přídatný cukr se mohl konzumovat v míře. Hamburger z fast foodu, před jehož konzumací doporučení od Light a jejího týmu varovala, se náhle stal synonymem jídla, které plnilo porci z ničeho nic žádoucích obilnin a více omezených proteinových jídel, nikoliv něco, čemu se má člověk vyhnout z principu vysokého stupně úpravy.

Oficiálním zdůvodněním byly obavy z rozpočtové únosnosti nových doporučení, Luise Light tomuhle zdůvodnění ovšem nikdy neuvěřila, protože na prvním místě nikdy nedostala pokyn vytvářet doporučení tak, aby byla levná. Poté, co pochopila, že na celé věci nic nezmění, se rozhodla z výzkumného centra odejít zpátky do akademické sféry.

Nicméně již tehdy varovala, že nová doporučení USDA povedou díky pobízení k nezřízené konzumaci vysokosacharidových jídel (v originále "starch gorging") přímou cestou k rozvoji celonárodní obezity a epidemii cukrovky, protože nikdo krom fotbalistů (myšleno americký fotbal ) či přístavních dělníků tolik sacharidů nepotřebuje.

Následuje rychlý náčrt originálního návrhu a následné úpravy, řízené zřejmě Pablem Picassem:


Pyramida vydaná v roce 1992 jako grafická prezentace oficiálních doporučení již reflektuje některé další změny - více zeleniny a ovoce, přídatný tuk spolu s cukrem se mají užívat vzácně, ubyl jeden mléčný výrobek. Na druhé straně proteinoivých jídel zůstalo stejně málo a obilniny se dokonce od sedmdesátých let rozrostly.



Řekli byste, že po fiasku snahy zabránit epidemii obezity a cukrovky se USDA nějak poučila a vrátila se pokorně k základnímu výzkumu? Nikoliv, na závěr tady máme poslední grafickou prezentaci z roku 2011, tzv. Eatwell Plate, kde obilniny mají stále stejné místo jako zelenina a ovoce (oboje po 1/3), kde dokonce se stále ještě doporučují nízkotučné mléčné výrobky (3):


Žádné komentáře:

Okomentovat