Cílem této série je utřídit pár základních faktů o krevních lipidech (tucích), lipoproteinech (částicích přenášejících tuky v krvi) o jejich provázanosti, o příčinách jejich vzniku a jejich vztahu k srdečně-cévním onemocněním včetně doporučení ohledně životního stylu.
Jsem přesvědčen, že současné vědecké poznání je úplně jinde než (mainstreamová) výživová doporučení a že pokud si chceme udržet zdraví, musíme se začít starat sami a ne poslouchat jiné.
Nuže tedy ve třetí části představuji zjednodušeně co určuje další část problému - oxidaci LDL částic.
Při metabolismu kyslíku, tedy např. při spalování v lidských buňkách, mohou vznikat volné kyslíkové částice nazývané volné radikály, které snadno reagují s jinými atomy a "kradou" jim elektrony. Volné radikály tak pozměňují chemické složení molekul a v důsledku toho je narušena jejich vazba s dalšími molekulami až může dojít k poškození buňky, jež je z těchto molekul vytvořena. Poškození volnými radikály se přitom může šířit dále de facto do doby, než je zastaveno. Poškozené buňky jsou pak mj. terčem imunitního systému, který spouští klasickou reakci - zánět, kterému se budu věnovat v dalším článku samostatně.
Jelikož volné radikály vznikají v těle neustále každým okamžikem, je na ně tělo připraveno a brání se jejich působení látkami zvanými antioxidanty.
Každá látka je jinak náchylná na působení volných radikálů, což je pro toto pojednání velice důležité. Představte si rozdíl v náchylnosti ke zreznutí, což je důsledek oxidace, u obyčejného železa a třeba u oceli.
Máme tedy částici LDL zachycenou na cévní stěně, vystavenou působení krve a volných radikálů. Jaká je pravděpodobnost, že tato částice bude zoxidována? To záleží na dvou faktorech - na množství volných radikálů a antioxidantů v krevním řečišti a na vlastnostech této LDL částice.
Z hlediska volných radikálů je zjevné, že jejich počet je zvyšován některými reakcemi v lidském organismu, je asociován se stresem, a to jak psychickým, tak fyzickým. Tělo mezi nimi dost dobře nerozlišuje, na stres vždy reaguje vyplavením určitých hormonů připravujících vás na boj či útek. Čím déle jste vystaveni stresu, tím déle budete připraveni v pohotovostním režimu a tím více volných radikálů vaše tělo vytvoří. Zároveň existují další vlivy životního stylu, které zvyšují množství volných radikálů v těle. Mezi tyto vlivy patří např. kouření, znečištění ovzduší, radiace, některé léky a pesticidy.
Na druhé straně je potom množství antioxidantů, které je určeno především vaší stravou. Antioxidanty se v zásadě dělí na tři skupiny - první zabraňuje samotné tvorbě volných radikálů, druhá vychytává volné radikály a třetí opravuje či odstraňuje již poškozené buňky. Důležitý je tedy i fakt, že nejde jenom o množství, ale i o rozmanitost. (1), (2)
Z hlediska vlastnosti LDL částic je zásadní velikost částice a složení těchto částic. Platí, že čím menší částice, tím snáze zoxiduje. (3), (4), (5). Na druhé straně ale existuje i názor, že vzato celkově nezáleží na velikosti LDL částic, ale pouze na jejich počtu. Jelikož vysoký počet LDL částic je negativně spojen s jejich velikostí, může se jednat o problém falešné korelace. Více tuto alternativní hypotézu rozebral Peter Attia v (6).
Dále platí, že složení trigliceridů v lipoproteinech závisí na stravě a platí přitom, že v krvi nejsnáze oxidují trigliceridy s vyšším podílem polynenasycených mastných kyselinam (PUFA) (7), (8). Základní obranou LDL částic proti této oxidaci jsou potom vitamín E a koenzym Q10. (9)
Množství zoxidovaných LDL částic je tak velice dobrým prediktorem srdečně-cévních onemocnění u jinak zdánlivě zdravých lidí (10). Bohužel ale tento test není běžně dostupný.
Část II. - Počet LDL částic
Část III. - Oxidace
Peter Attia, ne Attila....
OdpovědětVymazatKdyž ono to tam skáče samo, díky;-)
Vymazat