Cílem této série je utřídit pár základních faktů o krevních lipidech (tucích), lipoproteinech (částicích přenášejících tuky v krvi) o jejich provázanosti, o příčinách jejich vzniku a jejich vztahu k srdečně-cévním onemocněním včetně doporučení ohledně životního stylu.
Jsem přesvědčen, že současné vědecké poznání je úplně jinde než (mainstreamová) výživová doporučení a že pokud si chceme udržet zdraví, musíme se začít starat sami a ne poslouchat jiné.
Nuže tedy ve čtvrté části představuji zjednodušeně co určuje další část problému - zánětlivou reakci organismu.
Zánět je normální imunitní reakcí na poškození tkáně bez ohledu na příčinu tohoto poškození. Akutní zánět je prvotní reakci, jejímž cílem je odstranit příčinu podráždění a je způsoben aktivitou leukocytů v tkáni. Vnějším znakem zánětu je zarudnutí, zahřátí, bolestivost a otok. Takový zánět si můžete snadno představit např. jako reakci Achillovy šlachy na přetížení nebo jako reakci kotníku na vyvrknutí.
Pokud se příčina zánětu v tkáni nepodaří odstranit akutní reakcí a vyskytuje se tak na místě delší dobu, může se z něho vyvinout chronický zánět. Ten je charakterizován změnou skladby imunitních buněk v daném místě a jejich působení způsobuje mimo jiné poškození přítomných buněk tkáně a ztrátu jejich funkčnosti. Na uvedeném příkladě Achillova šlacha či vazy v kotníku při zatížení nedoléčeného místa a opakovaném poškození ztrácí svou pružnost a stávají se náchylnějšími na další poranění. (1)
Chronický zánět se může samozřejmě vyskytovat ve stěnách cév, pokud je v nich po delší dobu uvízlá zoxidovaná LDL částice, kterou se nedaří odstranit. Šířící se oxidační poškození vyhodnotí imunitní systém jako hrozbu a spustí svůj klasický obranný mechanismus, který vyvolá zánět podobně jak je popsáno výše. Cévní stěna ztrácí časem svou pružnost, zužuje se a stává se náchylnou k prasknutí a uvolnění části léze do krevního oběhu, kde může zablokovat jinou tepnu či cévu a zapříčinit tak akutní infarkt či mozkovou mrtvici.
Hlavní linií obrany v této situaci je tedy logicky včasné odstranění LDL částice, za což jsou zodpovědné HDL částice, jež pomáhají zároveň zmírnit oxidaci svými vlastními antioxidanty. Nicméně pokud se jim nepodaří dorazit na místo včas, jsou LDL částice pohlceny "houbovým" (foam) makrofágem , který je obalí aby nešířily zánět dál, ale zároveň významně ztíží jejich zpětný odběr, proto mají tendenci zůstávat usazené v cévní stěně. Pokud se tyto obalené částice nahromadí poblíž sebe, mají tendenci se spojit a vytvořit takzvaný aterosklerotický plát pokrývající cévní stěnu a způsobující její zúžení. (2) Zvrácení tohoto stavu a rozpuštění aterosklerotického plátu je teoreticky možné, ale prakticky zatím velmi vzácné. (3)
Existuje ještě druhý faktor a to reakce imunitního systému. Za normálních okolností imunitní systém po odstranění poškození zmenšuje zánět pomocí protizánětlivých látek, které snižují jeho aktivitu v poškozeném místě. Problém může nastat, pokud má imunitní systém těchto protizánětlivých látek málo a zánět tak na postiženém místě přetrvává déle, než je nezbytně nutné. Toto opoždění může vést k vytvoření chronického zánětu i přes to, že z hlediska vnějších okolností by k němu za normální situace nedošlo.
Tato situace může být zapříčiněna širokou škálou příčin, za hlavní dietetickou příčinu je považován nevyvážený poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Jedná se o tzv. polynenasycené mastné kyseliny a jsou esenciální což znamená, že je tělo neumí samo vyrobit a musí je přijímat stravou. Omega-3 mastné kyseliny jsou základem pro tvorbu protizánětlivých látek a omega-6 mastné kyseliny jsou základem pro tvorbu zánětlivých látek. Pokud je tedy ve stravě příliš mnoho omega-6 mastných kyselin, může mít imunitní systém problém zastavit své vlastní zánětlivé reakce. (4), (5), (6), (7). Druhou problematickou složkou stravy je z hlediska zánětlivosti organismu fruktóza. (7), (8)
Přílišná náchylnost organismu k zánětům je společným jmenovatelem prakticky všech civilizačních chorob a zpomaluje i regeneraci po sportovním výkonu nebo poranění.
V poslední částí seriálu se zaměřím na implikace představeného modelu srdečně-cévních onemocnění ohledně stravy.
Část II. - Počet LDL částic
Část III. - Oxidace
Část IV - Zánětlivost
Část V. - Krevní panel
Část VI. - Trigliceridy
Žádné komentáře:
Okomentovat