Média a věda I.

V této potenciálně nekonečné sérii článků se budu věnovat především dezinterpretacím vědeckých výzkumů, ke kterým dochází v zásadě na dvou úrovních - na úrovni závěrů samotných vědců, kteří často pasují výsledky na předem připravený závěr (confirmation bias) a na úrovni mediálních reportů o těchto závěrech.

První díl věnuji článku na TV NOVA: 

Hrozivá studie: Maso škodí zdraví víc, než jsme si mysleli. Co vše způsobuje?

V tomto článku se píše, že "Z výzkumu vyplynulo, že zpracované maso stojí za rakovinou a srdečními chorobami, což jsou nejčastější příčiny úmrtí." a dále "Zbytkové maso, které se nerozřeže na steaky, řízky a podobně, obsahuje vysoké množství živočišného tuku a cholesterolu, který ucpává cévy. Zpracovává se spolu s dalšími zbytky zvířat do všemožných salámů, šunky, buřtů, klobás a párků a právě tyto potraviny jsou podle studie největšími nepřáteli našeho zdraví a stojí za každým 30. úmrtím člověka v Evropě." a "Ze zjištěných faktů mrazí. Lidé, kteří konzumovali více než 160 gramů uzenin denně, což je zhruba jedna klobása, podstupují o 72 procent větší riziko, že zemřou na srdeční onemocnění, ekvivalent tří plátků slaniny zvyšuje riziko smrti o pětinu."

Dosti hrozivá představa, že? Vegetariáni jásají a hlásají svou převahu.

Citovaná studie je naštěstí zdarma plně dostupná on-line, takže se na ni můžeme podívat:

Meat constumption and mortality - results from the European Prospective Investigation in Cancer and Nutrition

Porovnávané skupiny dle množství zpracovaného a červeného masa v dotazníkovém šetření byly: 

1. < 10 g, 
2. 10 - 20 g (tato skupina byla referenční, tj. zvýšené pravděpodobnosti úmrtí se vztahovaly k této skupině)
3. 20 - 40 g
4. 40 - 80 g
5. 80 - 160 g
6. > 160 g (všechny výsledky o zvýšené úmrtnosti se týkají této skupiny, pokud neuvedu jinak)

Výsledky?

1. Mezi příjmem červeného masa a celkovou úmrtnosti nebyla nalezena souvislost.

2. Mezi příjmem bílého masa a celkovou úmrtností nebyla nalezena významná souvislost.

3. Mezi příjmem zpracovaného masa a celkovou úmrtností byla nalezena souvislost.

Dále dle upraveného* modelu lidé konzumující dle dotazníku více než 160 gramů zpracovaného masa denně měli o 24 - 64 % vyšší riziko úmrtí než lidí konzumující 10 - 20 gramu zpracovaného masa denně.

Zajímavým dílčím výsledkem je, že ve skupině lidí, kteří nekouřili, nebyla nalezena žádná souvislost mezi konzumací zpracovaného masa a celkovou úmrtností. Naopak ve skupinách současných i bývalých kuřáku byla vyšší pravděpodobnost celkového úmrtí v souvislosti s konzumací zpracovaného masa.

Autoři si dali přiměřenou práci se statistickým zpracováním a ukázali, jak funguje tzv. "healthy user bias", posuďte:

• Když vzali v modelu do úvahy pouze vztah konzumace červeného masa a úmrtnosti upravené o věk a pohlaví, byla pravděpodobnost úmrtí o 23 - 54 % vyšší.
• Když model dále upravili o vzdělání, výšku, váhu, energetický příjem, konzumaci alkoholu,. fyzickou aktivitu, kuřácký status a délku kouření, byla pravděpodobnost úmrtí vyšší o 1 - 28 %.
• Když model upravili navíc ještě o vzájemný vliv konzumace ostatních druhů masa, byl násobek pravděpodobností úmrtí v rozmezí (0,98 - 1,24). 

Co to znamená? Že za většinu zvýšené úmrtnosti u konzumentů červeného masa může fakt, že tito lidé častěji kouří, více pijí alkohol, mají vyšší hmotnost a celkově vyšší konzumaci potravy.

Kde se vzalo hrozivé číslo 72 % z článku TV Nova? Jedná se o výsledek dávající do spojitosti konzumaci zpracovaného masa a úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Zajímavé je, že takto vysoká konzumace zpracovaného např. neměla dle výsledků prokazatelný vliv na úmrtnost na rakovinu, což je v přímém rozporu s tvrzením v článku.

* tato studie stojí na dvou metodách zjišťování příjmu potravy - dotazník a 24hodinový záznam. Upravený model znamená, že se data z dotazníku částečně upraví o podhodnocení či nadhodnocení zjištěná záznamem. Úprava zajišťuje, že se použitá data o trochu přiblíží skutečnosti. Bohužel ale i nadále zůstávají údaje dost zkreslené což tento typ studií znehodnocuje.

Zjednodušeně řečeno lidé pojídající podprůměrné množství masa podhodnocují jeho příjem a lidé pojídající nadprůměrné množství masa jeho příjem nadhodnocují. Výrazně většího podhodnocení se dopouštějí ženy, posuďte sami v tabulce přepsané ze studie:

Dotazník	Průměr záznamu (g denně)
g denně	Ženy	Muži
< 10	20.3	20.5
10 až 20	35.5	25.9
20 až 40	47.9	33.1
40 až 80	62.3	44.8
80 až 160	81	55.9
> 160	110.8	70.9

Druhou slabinou studie je malý počet pozorování. Ačkoliv se čísla o počtech účastníků zdají ohromující, v mnoha kategoriích byl počet pozorovaných úmrtí malý, takže ve výsledcích pro jednotlivé kategorie (např. dle kuřáckého statusu či pro jednotlivé příčiny úmrtí) existuje vysoká míra nejistoty.

Závěrem

Škodí maso zdraví "víc než jsme si mysleli" jak tvrdí bombastický titulek TV Nova? Velký kulový. Bílé maso neškodí ani náznakem, normálnímu červenému masu jako obvykle nebyl prokázán negativní vliv na zdraví poté, co byly vzaty do úvahy další faktory ovlivňující zdraví a vyskytující se spolu s vysokou konzumací červeného masa. Pouze zpracované maso má souvislost se zvýšeným rizikem úmrtnosti a to i po úpravě o další faktory. Studie jako každá jiná podobného typu má významné nedostatky, které dále zvyšují rozsah nejistoty jejich výsledků, byť se autoři snaží tyto nedostatky zmírnit, takže je potřeba být trochu obezřetný s přehnaně sebevědomou interpretací. 

Studie pak už vůbec nemá šanci dále rozlišit kvalitativní stránku věci. Rozdíl mezi masem z různých druhů chovů (od zvěřiny po velkovýrobu) či mezi různými uzeninami (od uzenin skládajících se z masa uzeného kouřem po salámy nacpané chemickými "vylepšováky") je dle mého skromného názoru příliš velký na to, aby byla všechna "zpracovaná masa" hozeny do jednoho pytle.

Pozn.: Uvedené intervaly zvýšeného rizika jsou tzv. 95% intervaly spolehlivosti. To znamená, že skutečné zvýšení rizika se v celé populaci vyskytuje v daném intervalu se šancí 95 %. Se šancí 2,5 % je skutečné riziko menší než je uvedený interval a se 2,5% šancí je vyšší.