pondělí 9. června 2014

Miš-maš IX

Miš-maš je série článků, ve které se snažím více či méně pravidelně přinést odkazy na zajímavé internetové články a studie z nedávné doby. Vítejte tedy u dalšího přehledu.




Chriss Kresser pokračuje v seriálu o cukru, tentokrát dílem o umělých sladidlech. Umělá sladidla mají v určitých kruzích extrémně negativní pověst, ale současné poznání je nějak extra nezatracuje. Veškerá spojení (rakovina, metabolický syndrom, předčasný porod, váhový přírůstek nebo naopak úbytek) jsou velmi slabá a nejasná. Umělá sladidla například mění reakci mozku na sladké, ale existují adaptační mechanismy, které tento problém umenšuje. A doporučení na závěr? Preventivně nejíst, ale nedělat si kvůli jejich případné konzumaci starosti.

V nové meta analýze 39 klinických studií došli autoři k závěru, že cukr zhoršuje lipidový profil (tedy ukazatele rizika srdečně-cévních onemocnění) a v déle trvajících studiích zvyšuje krevní tlak. Obojí nezávisle na nárůstu váhy. Dvě mouchy jednou ranou - zaprvé je to rána těm, kteří považují cukr za neškodný, pokud je konzumován v rámci isokalorické stravy (stravy, při které nepřibíráte); zadruhé poukazuje na fakt, že krevní tlak není ovlivňován zdaleka jen množstvím soli ve stravě.

Cukr u myší zhoršuje paměťové funkce.

Podvod, který funguje. Již jsem referoval o tom, že lepek možná není příčinu některých problémů. To ovšem neznamená, že bezlepková dieta nemůže pomoci. Při této dietě totiž odstraníte významné zdroje FODMAP (skupina špatně stravitelných sacharidů s krátkým řetězcem), které údajně stojí za některými problémy. 

Lepek se ovšem ukazuje jako možný problémový prvek v rozvoji cukrovky I. typu a bezlepková dieta může být prevencí tohoto vážného autoimunitního onemocnění u rizikových jedinců. 

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie ukázala, že užívání synbiotik (směs probiotika a prebiotik) vede ke zlepšení ukazatelů inzulinové resistence, trigliceridů, celkového a HDL cholesterolu. Nevedla ke zlepšení LDL cholesterolu, obvodu pasu či BMI.

Hadza - kmen lovců a sběračů z Tanzanie. Co s nimi? Vědci zkoumají jejich střevní bakterie a srovnávají rozdíly oproti jiným africkým kmenům a Evropanům. Z výsledků: Hadzové mají bohatší střevní mikroflóru z hlediska diverzity, nemají ve střevech Bifidobakterie a složení se liší podle pohlaví, zřejmě v důsledku dělby práce. Navíc mají některé bakterie, které jim zřejmě umožňují lépe trávit stravu bohatou na rozpustnou vlákninu a odolné škroby. 

Minule jsem psal i o spánku. Pokud nemáte dostatek spánku, zajistěte alespoň, aby byl pravidelný. Při nepravidelném rytmu se ještě více zhoršují negativní dopady.

Dobrým tipem pro srovnání cirkadiálního rytmu je kromě stmívání a svícení svíčkami navečer i nošení brýlí blokujících modré světlo. 

Vynikající článek od Denisy Minger o tom, jak léčit zuby. 

Jako krok 1 doporučuje vyloučení sladkého a kyselého včetně mnohých fermentovaných jídel (kysané zelí například). Kyselé potraviny zahrnují i velké množství ovoce, které tak může přispívat ke špatnému stavu již poškozeného chrupu. 

Krok 2 se zaměřuje na stravu - zásadní je dostatek vitamínů A, D a K2. Především poslední vitamín se vyskytuje v podstatě jen v živočišné stravě a jeho nedostatek je často primární příčinou špatného stavu chrupu. Nejvýživnějšími zdroji jsou vnitřnosti a mléčný tuk krav krmených trávou. Kromě dobrého stavu chrupu pomáhá vitamín K2 proti srdečně-cévním onemocněním zlepšováním způsobu, jakým tělo nakládá s vápníkem - i proto se máslo v bio kvalitě ukazuje ve výzkumu zdravým tukem vzdor předpovědím "odborníků".

Vitamín A navíc taky pomáhá zpomalovat rozvoj aterosklerotických plátů a brání tak srdečně-cévním onemocněním. 

Mark Sisson o teorii kyselinotvorných potravin. Jako mnozí jiní na vědu orientovaní autoři nenachází slitování a to především s rozporem kyselinotvorných bílkovin, které přitom pomáhají pomáhají zdraví kostí.

Jak obvyklá je závislost na jídle? Podle nejběžnější metodiky je na jídle závislých až 5 % lidí a výrazně to zvyšuje riziko nadváhy. Pokud je nadváha některých lidí skutečně zapříčiněna závislostí, výrazně to mění strategii potřebnou k jejich vyléčení oproti těm, u kterých jsou příčiny jiné. Ano, obezita není většinou způsobena prostým nedostatkem vůle.

BTW - nadváhu či obezitu už má každý třetí člověk na planetě Zemi a v žádné zemi její míra neklesá. Co je nejzajímavější - vysoká míra obezity je i v mnoha chudých zemích, což trochu staví na hlavu teorii, že za obezitu může nízká cena potravin per se.

Peter Attia ve skvělém článku uvažuje, proč neumí lidé myslet racionálně (vědecky, skepticky,..). Ve stručnosti - lidé jsou biologicky navázáni na konformní jednání, dělá nám dobře být stejní jako ostatní a základní strategií je nápodoba úspěšných. V souvislosti s hubnutím z této teorie pak vyplývá, že se snažíme kopírovat zvyky hubených, které jsou ovšem neuvěřitelně různorodé, a činí nám problémy rozdělit vliv genetiky a prostředí či životního stylu.

Richard Feinman, ale ten druhý, poskytuje zajímavý náhled na (zne)užívání statistiky v epidemiologických výzkumech. Hezký obrázek, který byl interpretován tak, že zvýšení konzumace červeného masa za zkoumané období vedla k nárůstu cukrovky 2. typu. Správnou interpretaci asi chápete sami.




































Jak to, že si toho skoro nikdo nevšiml? Výše uvedený graf je zkonstruovaný dodatečně na základě surových neupravených dat. Vědecké žurnály často odrazují od velkého množství obrázků, přestože grafické znázornění dat by mělo být základem dalších úvah. Vědci navíc konstruují a prezentují modely upravené o další vlivy. Již jsem dříve psal, že snaha kontrolovat třebas jenom pár proměnných vede k obrovským nárokům na různorodost a velikost souboru.


Že hamburgery z McDonalda neplesniví je vcelku známá věc. Ale skutečný důvod bude trošku jiný, než že to není jídlo. Tím neobhajuji stravování se "odpadním jídlem" (junk food). 

Následky dlouhého sezení někteří srovnávají k následkům kouření. Podle další studie mají nejčastěji sedící lidé vyšší hmotnost, větší obvod pasu, vyšší krevní tlak, horší lipidový profil a ukazatel zánětlivosti CRP. Otázkou je, jestli nejsou na pozadí ještě další vlivy, třeba v podobě horší stravy častěji sedících lidí.

Dobrá zpráva? U citlivých jedinců může umírněná konzumace alkoholu vést až k 30% zlepšení parametrů LDL cholesterolu, počtu LDL částic či trigliceridů bez negativního vlivu na HDL cholesterol. Jedná se o genetickou variantu (ApoE-2), kterou má údajně kolem 10 % z nás.

Pro alergické těhulky - suplementace omega-3 mastnými kyselinami v těhotenství může vést ke snížení rizika alergických projevů u dětí. 

Antidepresiva v těhotenství jsou spojena s dvojnásobně vyšším výskytem autismu u dětí. 

Existují různé teorie, proč máme menší mozky, než naši předci. Tahle říká, že je to z důvodů našeho sebeochočení nebo socializace, chcete-li. Jiná interpretace pak říká, že nám stačí menší mentální schopnosti, protože se můžeme spoléhat na další lidi a ne jen sami na sebe - podobný rozdíl je známý mezi ochočenými psi a divokými vlky.

Tento článek popisuje jak konzumace fermentovaných jídel pozitivně ovlivňuje naši náladu. Pravidelného čtenáře nepřekvapí, že příčinným mechanismem se zdá být vliv na střevní mikroflóru, která ovlivňuje stav našeho "druhého mozku", který je propojen s tím v naší hlavě.

Ještě k Vibram Fivefingers - poučný článek o tom, na co si dát pozor při přechodu k minimalistické obuvi. Ona vám umožní chodit, skákat či běhat lépe. Ale stále se to musíte naučit sami a být úplně bez bot vám může pomoci výrazně lépe. 

Dieta s větším množstvím bílkovin umožňuje lidem lépe odolávat svodům sladkého jídla. Už o tom psala i paní Málková v Metru. Za pět let čekám velký objev pro české výživáře, že nasycené mastné kyseliny nejsou zabijákem. Jinak v tom článku také psala, že dle jejich mezinárodní konference jíst třikrát denně je stejně vhodné jako jíst pětkrát denně. Ve skutečnosti je to výrazně vhodnější, ale tak lidé neradi na veřejnosti mění své názory a organizace už vůbec ne. Dávám tomu taky tak těch pět let. 

(příště si povíme o dalším oblíbeném mýtu jejich poradců - snídaně)

Marihuana (přesněji THC) má potenciál vylepšit zdravotní stav lidí s autoimunitními onemocněními působením proti zánětlivým reakcím specifickými účinky.

A to je pro dnešek vše, přátelé :-)

1 komentář:

  1. Díky, už se těším na další. Dobrá práce. D. P.

    OdpovědětVymazat