pondělí 26. května 2014

Miš-maš VIII

Miš-maš je série článků, ve které se snažím více či méně pravidelně přinést odkazy na zajímavé internetové články a studie z nedávné doby. Vítejte tedy u dalšího přehledu.

Tentokrát se vracím po delší pauze zaviněné především náporem pracovních povinností. Ale myslím si, že jsem nic podstatného nevynechal a můžete se přesvědčit, že je to tentokrát celkem hutné.




Nízká hladina cholesterolu je spojena s vyšší pravděpodobností sebevraždy. Výzkum staršího data (2011) zde a komentář Emily Deans zde. Váš mozek prostě cholesterol potřebuje a potřebuje ho dost.

Tajemství dlouhověkosti odhaleno, hlásají novinky.cz. Čtrnáctiletá studie říká, že lidé, kteří mají ve svém životě smysl, žijí déle. Korelace není kauzalita, co když je to trochu složitější?

Čím se asi živí výživoví poradci.. Ti v Kalifornii na své výroční schůzi byli obsluhování a sponzorováni strýčkem McDonaldem. Další sponzoři byli také výživní: Hershey´s, Butter Buds, Wheat Council či Corn Refiners Association (o jejich sponzoringu diskuze o cukru jsem psal minule).

A pokračujme o tom, jak moc jsou nezávislé různé vládní i nevládní organizace a jak moc ignorují vědu (třeba v případě nasycených mastných kyselin) jen proto, aby náhodou nepřipustily vlastní omyl. Článek popisuje známou a vlivnou American Hearth Association (AHA) a zaměřuje se na její propojení s velkým výživovým byznysem a postavu Dr. Eckela. AHA vydává a vydělává mimojiné na značce, která údajně označuje zdravé potraviny. Ještě horší než naše známá "Víte, co jíte" (v budoucnu se určitě zaměřím), protože se objevila i třeba na uzeninách, sladkých nápojích či potravinách s trans-mastnými kyselinami.

Dr. Briffa popisuje svou mailovou korespondenci s jinou významnou organizací (britská NHS), která taktéž prosazuje vysokosacharidovou stravu. Je to smutné čtení o tom, jak si tyto organizace nevidí do pusy a nestydí se veřejně projevovat demagogicky.

Je opravdu cukr nepřítel? Upřímně mi v článku nesedí jedna drobná věc - údajně je cukr "zásadní pro cvičení". To je opravdu blbost. (Stolní) cukr je půl fruktózy, půl glukózy - pro svaly je důležitá v určitém režimu glukóza, fruktózu musí tělo přeměnit v játrech (vedlejším produktem je zvýšení produkce trigliceridů a zvýšení hladiny kyseliny močové - nic, co by člověk vítal, viz zde). Cukr není ani nějak extra rychle vstřebatelný zdroj glukózy - glykemický index je cca 60, střední hodnota, víc má například mrkev nebo pečená brambora.  Navíc jenom v určitém režimu, tělo umí pracovat i bez vnějších zdrojů glukózy. Článek je pak postaven na vyzdvihování benefitů cvičení. Nic proti tomu, ale spojit konzumaci cukru s prospěšností cvičení je totální úlet a demagogie.

Chriss Kresser pokračuje v sérii článků o sladidlech. Znamená přírodní opravdu lepší? Nejlépe Chrissovi vychází Stevie (dostatečný vědecký výzkum) a med (dostatečná tradice). Špatnou alternativou pro občasné slazení není ani javorový sirup, kokosový cukr a melasa - všechno jsou to přírodní a minimálně zpracované zdroje sladké chuti. 

Syndrom propustné střevní bariéry (leaky gut syndrome) je velké téma. Mark Sisson ho aktuálně zpracoval do článku. Tento syndrom je spojován mimo jiné s celiakií, astmatem, alergiemi, autismem, obezitou, či depresemi, byť tyto propojenosti bude poměrně komplexní. 

Co dle Sissona zhoršuje stav vašich střev? Lepek, stres, příliš alkoholu, špatný spánek, NSAID (ibuprofen, ibalgin apod.) - o všem jsem již psal, ale ne takhle pěkně pohromadě. 

Co s tím dělat? Kromě vyhýbání se výše zmíněným spouštěčům zkuste prebiotickou vlákninu, probiotika, dostatek slunce (vitamin D), zinku a těch v dnešní době méněcenných částí zvířat - želatina, vnitřnosti, vývary z kostí.

O tom jak vám stres ničí vaše střeva píše i Robb Wolf. Stres je spojen se stavem střevní mikroflóry je spojen se střevní bariérou. Znovu zopakuji - propojenost je zde velmi komplexní a jsem si poměrně jist, že existuje i spojení mezi vaší střevní stěnou a mikroflórou.

Fybromyalgie (nezánětlivý stav ztuhlosti a bolestivosti svalů) je spojena s nespecifickou citlivostí na lepek a dost možná může jednat o její důsledek. 

V poslední době se vyskytly články a výzkumy, které zpochybňují existenci této citlivosti. Minule jsem odkazoval na výzkum, že se možná nemusí v některých případech jednat o citlivost na lepek, ale na jinou složku pšenice. Své kvalitní myšlenky vyjadřují Robb Wolf, Chriss Kresser či Mark Sisson

Možná není problémem lepek, ale pšenice určitě ano, alespoň pro dotyčné a možná pro větší množství z nás, než jsme si mysleli. Navíc vzhledem k tomu, že se ale zkoumal jediný možný důsledek (IBS - irritable bowel syndrome = syndrom podrážděných střev), tak bychom neměli lepek zbavit hned všech podezření. Ono jich je totiž hodně a souvisí se schopnosti lepku rozvolňovat střevní bariéru (viz výše a výzkum jsem odkazoval zde) . 

Roztroušená skleróza je pro změnu spojena se střevní mikroflórou, jež způsobuje chronické zánětlivé procesy. 

Spánek, silně podceňovaná komponenta zdraví. Jedním z největších problémů je modré světlo televizních a počítačových obrazovek, které je v přírodě typické pro poledne. Možná by mohly trochu pomoci oranžové filtry.

Vystavení se bakteriím pomáhá správnému fungování imunitního systému, především správnou rovnováhou prozánětlivých a protizánětlivých reakcí. To je důležité například kvůli alergiím. Kolonizace našeho těla začíná nejspíš jíž v děloze, nebojme se špíny. Jedním z hlavních metabolitů rozpustné vlákniny, kterou se vaše bakterie živí, jsou nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem - SCFA. Zdá se, že právě tento produkt pomáhá správným reakcím imunitního systému a jeho podávání myším jim pomohlo proti plicním reakcím. Přirozeným lidským zdrojem je mléčný tuk, to strašlivé zlé máslo.

Proč se vlastně lidi bojí nasycených mastných tuků? Jeden vhled je zde. Jeden z hlavních důvodů je populární spojení "cévy ucpávající tuk". Aterický plát je skutečně tvořen tukem a v mysli lidí existuje primitivní a nesprávný názor, že "jsme co jíme". Ve skutečnosti jsme to, co si naše tělo vytvoří a uloží z toho, co jíme. Lidské tělo je mnohem složitější než primitivní spojení tuk ve stravě -> tuk v tepnách.

Robb Wolf si všímá efektů nevyváženého poměru omega-3 vs. omega-6 mastných kyseliny na naši náladu. Nikoho asi nepřekvapí, že vysoký podíl mainstreamem doporučovaných rostlinných tuků nepřiměřeně bohatých na omega-6 MK je spojen se zánětlivými procesy, depresí a dalšími poruchami nálad (a celou bohatou škálou civilizačních chorob).

Výzkum vlivu oleje užitého na přípravu pokrmů na některé zdravotní ukazatele. Nejlépe vychází olivový olej, teprve pak canola (řepkový olej) a nejhůře sójový/světlicový olej (jiné zkoumány nebyly). Některé výsledky byly hraniční, ale stále mi ten olivový olej sedí nejlépe a je potěšující, že vyhrává nad nyní tolik propagovanou canolou (i když možná by bylo dobře, kdyby to alespoň projednou "výživový poradci" nezvorali). Smutné je, že navzdory poměrně výrazně lepším výsledkům vlivu olivového oleje na ukazatele inzulinové resistence to není v závěru nijak zdůrazněné a je tam napsáno, že olivový olej i canola jsou lepší než standardní oleje- ukázka "researcher´s bias", zkreslení výzkumníkem.

Kriss Gunnars přináší 10 důvodů, proč jsou vejce zdravá a zamýšlí se, jestli je olivový olej vhodný pro teplou kuchyni. Pro někoho možná překvapivě je tento druh tuku poměrně vhodný, protože mononenasycené mastné kyseliny, ze kterých je převážně tvořen, jsou teplotně stálé téměř jako nasycené mastné kyseliny.

Mark Sisson - jsou hubení zdraví?

Zajímavý je výzkum ledních medvědů. Jaktože jsou schopni akumulovat tolik tuku ve svém těle a nemít problémy s cévami?

Zajímavý článek pro celiaky. Je křížová reaktivita na lepek (přesněji reakce na alfa-gliadin) skutečná? Skutečně může být problémem pro celiaky mléko a mléčné produkty (včetně třeba čokolády) instantní káva, ovesné vločky, sója, proso, kukuřice či rýže?

Vibram prohrál v USA spor o vědecký nepodložená tvrzení, že jejich boty pomáhají zdraví nohou a lepšímu postoji těla. Své myšlenky vyjadřují mnozí autoři, třeba zde a zde. Řeknu jenom, že soud prohrála firma kvůli tomu, že její reklamní tvrzení nebyla dostatečně vědecky podložena, ne kvůli tomu, že by pětiprsté boty lidem nepomáhaly (absence důkazu není důkaz absence) či snad přímo škodily zdraví, jako to dělají mnohé jiné boty.

Osobně je dál budu doporučovat každému, kdo má zájem předcházet problémům se svými nohami s upozorněním, že člověk musí být při jejich začlenění do svého života trpělivý.

Ve čtyřhodinovém tělu doporučoval Tim Ferris jako pomocnou strategii pro hubnutí či proti nabírání váhy krátké intenzivní cviky před jídlem. Studie nyní ukazuje, že taková strategie pomáhá lidem s inzulinovou resistencí s glykemickou kontrolou o trochu lépe než delší cvičení jednou denně a je, když už nic jiného, časově méně náročná.

Proč si z dětství nic nepamatujeme? Možná proto, že nám rostou nové mozkové buňky.

Nedělejte detoxy. Přesněji řečeno vyhýbejte se toxinům, pijte trochu alkoholu, jezte brokolici či zelí, dostatek bílkovin a ryby. Pijte hodně vody, kávu a čaj. O zbytek se vaše tělo postará i bez zázračných očistných diet, vždyť k tomu jsou játra a ledviny stvořeny.

Jak se nosí děti v různých kulturách celého světa?

Malý komentář Chrise Massterjohna k "dýchání do břicha". Je lepší postupný nádech přes břicho po plíce nebo současný nádech do celého dýchacího systému bez zvedání ramen?

Zajímavé zkoumání evoluční selekce v důsledku na epidemie moru. Po epidemii se zvýšila doba dožití.

Pár zajímavých grafů, aneb proč korelace není důkazem kauzality.

Rozsáhlý informativní souhrn základních dietetických přístupu.

Rozsáhlý článek z N.Y. Times popisuje způsob, jakým velké potravinářské firmy vytvářejí své produkty (sůl, cukr, tuk, ochucovadla, aromata, textura) a marketing tak, aby je lidi kupovali ve velkém. Mnoho vědců spekuluje, že právě tyto techniky způsobují přejídání a přispívají tak k epidemii obezity a mnoha civilizačních onemocnění. Jedná se o čtyři případy - vývoj nápoje Cherry Vanilla Dr. Pepper, balených obědů Lunchables, Lay chipsy a... prodej baby mrkve

Z N.Y. Times podruhé, tentokrát o firmě AOBIOM, která vyvíjí pleťové tonikum složené z bakterií. Poslední měsíce se mi tady objevují články a výzkumy o vlivu bakterií ve střevech na zdraví, ale zdá se logické, že bakterie mají stejný pozitivní vliv i na kůži a vlasy. Je také pravdou, že stejně jako likvidujeme své střevní bakterie (antibiotika, nevhodná strava) tak likvidujeme i své kožní bakterie (mýdla, šampony..). Konec konců osobně mýdlo používám jen na nohy po chůzi naboso, deodorant výjimečně a místo šamponu si vlasy občas propláchnu kokosovým olejem, jedlou sodou a octem (NO POO metoda), takže je mi tento směr výzkumu poměrně sympatický.

Obrázek na závěr: za co se utrácí procentuálně peníze v US supermarketech? Zdroj



Žádné komentáře:

Okomentovat