Chriss Kresser dokončuje svůj seriál o sladidlech dílem věnovaném samotnému rafinovanému cukr. Závěr? Cukr není ani toxický ani náhradou skutečného jídla. Malé množství může být součástí zdravé stravy založené na výživných potravinách dokud si uvědomujete, čím je: požitkem.
Nová meta-analýza nízkokalorických sladidel ukazuje, že zatímco v prospektivních pozorovacích studiích je velice slabá přímá závislost mezi množstvím těchto sladidel a BMI, v experimentech se naopak ukazuje, že nahrazení cukru sladidly pomáhá mírně snižovat hmotnost. Z toho by vyplývalo, že nahradit cukr sladidly skutečně může napomoci zhubnout a že když pozorujeme, že obézní lidé mají vyšší spotřebu náhradních sladidel, tak je to spíše proto, že se snaží zhubnout, než že by ta sladidla způsobovala obezitu.
Na webu BBC vyšly dva články (1, 2) o nových doporučeních ve Velké Británii, které následují nová doporučení WHO a snižují maximální doporučené množství přidaného cukru (stolní cukr, med, sirupy, ovocné šťávy a koncentráty) na 5 % denního energetického příjmu. Hlavní obavou je, jaký tato doporučení budou mít dopad, když v současnosti je průměrný příjem vyšší než zatím doporučovaných maximálních 10 % - viz graf níže. Zároveň je drobná potíž v tom, že množství přidaného cukru je u mnoha potravin v podstatě nesledovatelné - na to mám ale řešení - vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám včetně slazených nápojů a vyhnete se tak v podstatě veškerému přidanému cukru.
Dr. Briffa odkazuje na roční výzkum potenciálu nízkosacharidové diety vůči snížení rizika rozvoje cukrovky II. typu u lidí se zhoršenou tolerancí ke glukóze. Z 36 lidí ani jeden neskončil s cukrovkou a u 25 z nich došlo k takovému zlepšení glukózové tolerance, že již nebyli diagnostikovatelní. U kontrolní skupiny (bez jakékoliv intervence) se cukrovka vyvinula u 5 lidí a u 3 lidí se zlepšila glukózová tolerance. I přes malý počet pozorování se jedná o zajímavé výsledky.
Nízkosacharidová dieta zaměřená na hubnutí nevede ke ztrátě aerobní kapacity a svalové síly ve srovnání s vysokosacharidovou dietou zaměřenou na udržení hmotnosti.
Škála měřící schopnost jídla působit na mechanismus odměny v mozku (reward-based eating drive) může být vhodným prediktorem BMI i po vyloučení nárazového přejídání (binge eating) a emočního přejídání (emotional eating). Jenom bych měl najít pořádný překlad těch pojmů.
Učitel zhubl 30 kilo, přičemž se stravoval pouze v McDonald´s. Nebojte se, Supersize Me to nevyvrátí - jedl předem přesně definovaný jídelníček o třech chodech - obvykle ke snídani vaječné bílky, misku ovesné kaše a láhev polotučného mléka; k obědu salát (?!) a k večeři menu s hranolkami, nejraději s Big Macem.
Učitel zhubl 30 kilo, přičemž se stravoval pouze v McDonald´s. Nebojte se, Supersize Me to nevyvrátí - jedl předem přesně definovaný jídelníček o třech chodech - obvykle ke snídani vaječné bílky, misku ovesné kaše a láhev polotučného mléka; k obědu salát (?!) a k večeři menu s hranolkami, nejraději s Big Macem.
Tibeťané a malé procento Čínských Hanů mají speciální genetickou mutaci, která jim pomáhá pohodlně žít ve vysokých nadmořských výškách. Co je na tom zvláštního? Že se tato mutace nevyvinula u nich, ale že ji získali míšením se s Denisovci, vyhynulou linií rodu Homo na úrovni Neandrtálců. Žádný jiní známi zástupci našeho druhu ji nemají.
Co bylo hlavní výhodou rodu Homo, která mu zajistila osídlení celé planety? Velké mozky? Dlouhé končetiny? Neuvěřitelná výdrž a schopnost urazit dlouhé vzdálenosti? A co takhle úžasná přizpůsobivost a kreativita? Ostatně kreativita byla například dle Daniela Liebermana (autor knihy The Story of the Human Body) možná hlavní příčinou dominance druhu Sapiens nad Neandrtálci.
Co bylo hlavní výhodou rodu Homo, která mu zajistila osídlení celé planety? Velké mozky? Dlouhé končetiny? Neuvěřitelná výdrž a schopnost urazit dlouhé vzdálenosti? A co takhle úžasná přizpůsobivost a kreativita? Ostatně kreativita byla například dle Daniela Liebermana (autor knihy The Story of the Human Body) možná hlavní příčinou dominance druhu Sapiens nad Neandrtálci.
O složitém vztahu mezi lepkem, schizofrenií a infekcemi píše Emily Deans pro Psychology Today. Jaký je vztah mezi celiakií, citlivostí na lepek a schizofrenií? Jakou roli v tom hrají zánětlivé procesy ve střevech? Může bezlepková strava pomoci některým schizofrenikům?
U lepku zůstaneme ještě jednou - rok staré preview opět ukazuje na mechanismus, kterým lepek a aglutinin (přesněji WGA) zvyšují propustnost střevní bariéry, což je možná příčina rozvoje mnoha autoimunitních chorob.
Výzkum na profesionálních fotbalistech z Řecka ukazuje, že hladina vitamínu D je silně korelována s fyzickou výkonností. Zároveň je hladina vitamínu D vyšší před sezónou než po sezóně, což může být dáno ročním obdobím (přestávka je v červnu) nebo potenciální možností, že hladina vitamínu D klesá v reakci na silný stres, kterým zátěž profesionálního fotbalisty určitě je.
Údajně první výzkum svého druhu prokázal, co každý rodič ví: Přerušovaný spánek vede ke ztrátám pozornosti a zhoršené náladě.
Článek z N.Y. Times o tom, jak adolescenti málo spí a to ve spojitosti s užíváním moderní techniky, sociálních sítí a přetížením plánovanými povinnostmi během dne.
Mezi morbidně obézními Brity je obvyklá špatná kvalita spánku, ale ne noční pojídání.
Výsledky této studie naznačují, že existuje vztah mezi krátkou dobou spánku a vyšším příjmem potravy pouze u lidí se sklony k emočnímu přejídání. Vnější stres potom zvyšuje příjem potravy u lidí s normální délkou spánku a nikoliv u lidí s krátkou dobou spánku. Zdá se, že při podrobnějším zkoumání je vztah spánek vs. stres vs. přejídání trochu složitější než se na první pohled zdá.
Probdělá noc vede u zdravých lidí k symptomům podobným schizofrenii. Osobně bych řekl, že to poznáte spíše až po dvou probdělých nocích.
Méně spánku v dětství vede k vyššímu příjmu energie, ale neprojevuje se na vztahu mezi množstvím spánku a hmotností.
A na závěr o spánku: různé části mozku usínají různou rychlostí.
Jsou dusičnany a dusitany užívané jako konzervanty ve zpracovaných masech nebezpečné? Svůj náhled podává Kriss Gunnars a závěr? Mohou pomáhat snižovat krevní tlak a zlepšovat sportovní výkon, pokud je tělo přemění na oxid dusnatý - proto je například zdravá červená řepa. Problém nastává, pokud se dusitany zahřívají na vysokou teplotu - poté vznikají nitrosaminy, jež jsou silně karcinogenní. Představte si na pánvi rozpálenou slaninu, ale i některé druhy zeleniny.
U dětí s ADHD pomáhá procvičovat kognitivní kontrolu a jedná se o dlouhodobě účinnější metodu než podávání léků, jejichž účinek klesá do tří let od začátku podávání.
Tenhle chemický scanner bych chtěl mít.
A další zařízení, které vykračuje zajímavým směrem - sebe testování na hladinu cholesterolu a vitamínu D. Škoda jenom, že nejspíše se bude (zatím?) testovat hladina celkového cholesterolu, která je dosti slabým a komplikovaným ukazatelem zdraví.
Nějak se nám s chytrými zařízeními roztrhl pytel - tohle zase má měřit hladinu kortizolu, stresového hormonu.
Výzkum na finských dětech ukazuje, že různorodost stravy ve 12 měsících, ale ne v 3, 4 a 6 snižuje riziko rozvoje astmatu a alergií v dětství.
Značkování jídel grafickým symbolem může mít efekt na výběr jídla ve fast foodu, zatímco udávaný počet kalorií či tuku ne.
Minule jsem odkazoval na studii, která zpochybnila přínos zeleniny a ovoce pro hubnutí. Schválně hádejte, kým byla sponzorována?
U lepku zůstaneme ještě jednou - rok staré preview opět ukazuje na mechanismus, kterým lepek a aglutinin (přesněji WGA) zvyšují propustnost střevní bariéry, což je možná příčina rozvoje mnoha autoimunitních chorob.
Výzkum na profesionálních fotbalistech z Řecka ukazuje, že hladina vitamínu D je silně korelována s fyzickou výkonností. Zároveň je hladina vitamínu D vyšší před sezónou než po sezóně, což může být dáno ročním obdobím (přestávka je v červnu) nebo potenciální možností, že hladina vitamínu D klesá v reakci na silný stres, kterým zátěž profesionálního fotbalisty určitě je.
Údajně první výzkum svého druhu prokázal, co každý rodič ví: Přerušovaný spánek vede ke ztrátám pozornosti a zhoršené náladě.
Článek z N.Y. Times o tom, jak adolescenti málo spí a to ve spojitosti s užíváním moderní techniky, sociálních sítí a přetížením plánovanými povinnostmi během dne.
Mezi morbidně obézními Brity je obvyklá špatná kvalita spánku, ale ne noční pojídání.
Výsledky této studie naznačují, že existuje vztah mezi krátkou dobou spánku a vyšším příjmem potravy pouze u lidí se sklony k emočnímu přejídání. Vnější stres potom zvyšuje příjem potravy u lidí s normální délkou spánku a nikoliv u lidí s krátkou dobou spánku. Zdá se, že při podrobnějším zkoumání je vztah spánek vs. stres vs. přejídání trochu složitější než se na první pohled zdá.
Probdělá noc vede u zdravých lidí k symptomům podobným schizofrenii. Osobně bych řekl, že to poznáte spíše až po dvou probdělých nocích.
Méně spánku v dětství vede k vyššímu příjmu energie, ale neprojevuje se na vztahu mezi množstvím spánku a hmotností.
A na závěr o spánku: různé části mozku usínají různou rychlostí.
U dětí s ADHD pomáhá procvičovat kognitivní kontrolu a jedná se o dlouhodobě účinnější metodu než podávání léků, jejichž účinek klesá do tří let od začátku podávání.
Tenhle chemický scanner bych chtěl mít.
A další zařízení, které vykračuje zajímavým směrem - sebe testování na hladinu cholesterolu a vitamínu D. Škoda jenom, že nejspíše se bude (zatím?) testovat hladina celkového cholesterolu, která je dosti slabým a komplikovaným ukazatelem zdraví.
Nějak se nám s chytrými zařízeními roztrhl pytel - tohle zase má měřit hladinu kortizolu, stresového hormonu.
Výzkum na finských dětech ukazuje, že různorodost stravy ve 12 měsících, ale ne v 3, 4 a 6 snižuje riziko rozvoje astmatu a alergií v dětství.
Značkování jídel grafickým symbolem může mít efekt na výběr jídla ve fast foodu, zatímco udávaný počet kalorií či tuku ne.
Minule jsem odkazoval na studii, která zpochybnila přínos zeleniny a ovoce pro hubnutí. Schválně hádejte, kým byla sponzorována?
Žádné komentáře:
Okomentovat