Miš-maš XVII

Další z nekonečné série přehledů toho zajímavého ve vědě o životním stylu před námi.


Poslední dva týdny jsem psal o novém návrhu US stravovacích doporučení. Kromě pozitivního posunu ve vztahu ke cholesterolu a zrušení explicitního doporučení procent energie z jednotlivých makroživin zde zůstává strach z nasycených tuku. Tento skvělý článek ukazuje, na jak chabé vědě je tento strach založen. Kontrolovanějším studiím především chybí konzistentnost výsledků a epidemiologická zjištění jsou příliš slabá, abychom z nich mohli něco říci o kauzalitě. Opakovaně se ukazuje, jak moc chybí nutričním vědcům pořádné vzdělání v pravděpodobnosti, epidemiologii, metodice vědy a příbuzných oborech. 

Nejděsivějším bodem je fakt, že nahrazování nasycených tuků polynenasycenými občas vede k slabým pozitivním výsledkům u srdečně-cévních nemocí, ale nesnižuje celkovou úmrtnost, což by snad měl být kýžený výsledek. Děsivě to ukazuje úzkozrakost mnoha "expertů".

Možná trochu depresivní reportáž z výstavy Potravinové přísady. Neveřejné výstavy, kde se vystavují nejnovější průmyslové náhražky a přísady do našich jídel. Včetně ovoce, namočené do přípravku, o kterém se nemusíte ani dovědět. 

Další ukázka, jak jsou loga "zdravých potravin" na potravinách nesmyslná. Tentokrát navíc s úplně nesmyslným vysvětlením.

"Akademie (Akademie pro výživu a dietetiku, dříve Americká dietetická akademie)... prohlásila, že logo na průmyslově zpracovaném sýrovém produktu (od firmy Kraft) není oslavou nebo znakem schválení (sic!). Je to spíše reklama na "Děti jedí správně", nicméně v obráceném postupu, než je to u reklam obvyklé. Kraft platí zadavateli reklamy - Akademii - neprozrazenou sumu za umístění loga"

Dva články o kávě a kofeinu. První od Chrisse Kressera a druhý od Caseye Thalera. Káva je spojena na straně jedné s metabolickým zdravím, ale zároveň na straně druhé její účinky na nervovou soustavu nejsou vždy úplně příznivě. Osobně se mi Kresserův pohled líbí víc - je totiž komplexnější a to často chybí při pohledu na jednotlivé mechanismy a jejich zdůrazňování.

Vědci zjistili, co zabíjí včely. Mám dojem, že už jsem to někde četl - pesticidy a další látky užívané v zemědělství oslabují imunitu včel a ty v důsledku toho snadněji podléhají parazitům. Špatné je, že takto působí i látky, o kterých se to dosud nevědělo. Zemědělci by sice teoreticky měli používat postřiky mimo včelí sezónu, ale že by se to moc dodržovalo...

Metabolicky zdravá obezita je hezký pojem. Ale už dříve jsem upozorňoval, že to nemusí být úplně jednoduché. Další studie potvrzuje, že z metabolicky zdravé obezity se časem vyvíjí metabolicky nezdravá.

Lidé s metabolickým syndromem a strava doporučená AHA (American Heart Association) - pomáhá obdobně jako když se zaměříte jen na větší přísun vlákniny. Správně upozornění na to, že větší přísun vlákniny znamená větší přísun zdravějších potravin obecně a není potřeba složitých protokolů, které je stejně těžké dodržet.

Nízké i vysoké hladiny vitaminu D jsou spojeny s vyšší úmrtností, zejména na srdečně-cévní onemocnění. Autoři spekulují i nad příčinami této korelace, mě osobně chybí hypotéza o vlivu vitaminu K2, respektive interakce těchto dvou vitamínů. Vitamin D totiž zlepšuje vstřebávání vápníku, což může vést k hyperkalcemii - velkému množství vápníku v těle. Vitamín K2 je pak zodpovědný za ukládání vápníku do kostí. Při jeho nedostatku se pak tento vápník ukládá kam nemá - mimo jiné do cévních stěn. 

Gliadin, část lepku, zvyšuje propustnost střevní bariéry u celiaků i u těch s nespecifickou reakcí na lepek. O nespecifické reakci na lepek, její spojitosti s jinými chorobami a jejím rozšíření píše navíc Chriss Kresser - Když bezlepková strava není módním výstřelkem.

Co způsobuje krátkozrakost? Kromě genetické zátěže je jedním z důležitých faktorů množství času, který trávíme venku. To pomáhá vysvětlovat, proč se krátkozrakost zvyšuje s rostoucím vzděláním či obecně s ekonomickým pokrokem.

Projekt genomu východního Londýna, který hodlá mapovat Pákistánské a Bangladéšské přistěhovalce, má napomoci objevu genů pomáhajících odolávat civilizačním chorobám.

Lidé, kteří často konzumují více mediálních obsahů na jednou (multi-tasking) mají horší výsledky v kognitivních úlohách. 

Evoluční psychologie a úbytek agresivity v Evropě. Jsou Evropané "pokojnější" než zbytek světa v důsledku tvrdého trestání vražd či krádeží v minulosti? Byli lidé poslušnější zákonů v evoluční výhodě? 

Nová studie dokumentuje vliv cukrového průmyslu na zubní výzkum v 60. a 70. letech. Cukrobaroni asi nejsou moc nadšeni.

Konflikty zájmů a některé nedávné výsledky studií. Je opravdu jen náhodou, že sponzorované studie vycházejí vždy příznivě nebo neutrálně pro sponzora?

Intenzivnější chůze je zdravější než pomalejší chůze, především pro kontrolu glukózového metabolismu. 

Glyfosfát, častou používaný herbicid, je dle OSN pravděpodobným karcinogenem.

Podání probiotik v kojeneckém věku možná může pomoci před rozvojem některých poruch jako ADHD. Studie má malý rozsah, ale zajímavý výsledek.