Máme jíst "podle instinktu" ?

Na tuto úvahu mě přivedl často opakovaný názor, že lidé můžou jíst, co chtějí, pokud přitom pozorně naslouchají svým instinktům, signálům těla a podobně. Že příčinou obezity a dalších civilizačních problémů je to, že nenasloucháme svým instinktům, že příliš dáme na svou hlavu a že se necháváme zblbnout různými dietami, myšleno výživovými směry obecně - ne jen ve smyslu redukce hmotnosti. Je to jakási obdoba názoru "všeho s mírou". 

Nesouhlasím, tedy alespoň částečně nesouhlasím, a pokusím se vysvětlit proč.

Začněme u zvířat, těch němých tvářích. Těžko bude někdo argumentovat, že zvířata se nechávají zblbnout nějakou dietou nebo že neposlouchají své instinkty. Tedy pokud je pravda, že stačí poslouchat své tělo, neměla by zvířata mít žádný problém s tou plejádou projevů špatného životního stylu, kterou jsme si navykly nazývat civilizačními chorobami z prostého důvodu, že se vyskytují v západní civilizaci. 

Je to tak?

Ne. Desítky procent (!) amerických doma chovaných psů má nadváhu či je přímo obézních (1). Hodnoty jsou stejného řádu jako pro lidi. Gorily chované v zoo se standardní stravou mají taky problémy s nadváhou, s kornatěním tepen, s trháním vlasů a dalšími projevy špatné výživy. Co jedí US gorily? Dostávají k dispozici velké množství speciálních sušenek a ovoce (2). 

No jo, jenomže to je krmí lidé, může znít námitka.

No jo, jenomže lidé je nenutí se přejídat. Neberou jídlo a necpou ho zvířatům do chřtánu. Pokud by fungovaly zvířecí instinkty tak, jak mají údajně fungovat ty lidské, tak by zvířata měla poznat, že konkrétní jídlo jim škodí a neměly by ho sníst víc, než stačí na přežití. Neměla by být obézní, pokud tedy vyznáváte kalorickou rovnici (já ne). Jenomže ony ty potvory zvířata, stejně jako třeba malé děti, mají často nadváhu. Přestože se řídí instinktem. 

Jak to, že ten instinkt selhává?

Zaprvé proto, že instinkty jsou dva. Vrozený a získaný.

Vrozený instinkt je tendence k chování, která byla získána v průběhu evoluce. Nejde o to, že se daný instinkt nějak magicky zrodil, ale že zvířata (a lidé jsou taky zvířata) s daným vzorcem chování, který označuji jako vrozený instinkt, měla větší pravděpodobnost k přežití a tak dnes tvoří většinu druhu. Tento instinkt nás například varuje před hořkou chutí a nutí nás preferovat sladké. 

Tento druh instinktu je velice fajn. Pomáhal nám přežít, jinak by v nás tak univerzálně nezůstal. Ale zde přichází první odpověď na otázku: Tyto instinkty se vyvinuly v určitém prostředí, které bylo pro daný živočišný druh přírodní. Jenomže lidé, psi, gorily v zoo a další mnohá zvířata chovaná lidmi nežijí ve svém přirozeném prostředí, ve kterém se tyto instinkty vyvinuly. Lidské instinkty formovaly miliony let evoluce v relativně stabilním prostředí africké savany a další desítky tisíc let v různých prostředích, kam se Homo Sapiens vydal a usadil. Tento instinkt  nám například  říká, že se máme bát hadů (to sdílíme s dalšími primáty, takže se jedná o hodně starý instinkt). Tyto instinkty se nevyvinuly v prostředí, kdy je had ve formě hračky, nebo kdy je cukr všudypřítomný element naší potenciální stravy. Nemáme vrozené instinkty jak se chovat v moderním supermarketu. Instinkt nás nezastaví před pojídáním trans mastných kyselin, protože neexistuje okamžitá zpětná vazba, která by nás upozornila na jejich škodlivost. Nezastaví nás před pojídáním sladkého, protože sladké nám dělá dobře a vytváří pozitivní zpětnou smyčku odměňování bez ohledu na dlouhodobé důsledky. Sladké vyvolává chuť na sladké, protože sladkou chuť instinktivně preferujeme.

Co instinkty získané? Tyhle instinkty jsou instinkty naší společnosti, naší kultury. Je to v podstatě naše kultura. I pro formování kultury platí evoluční tlaky - společenstva se správnými návyky měly vyšší pravděpodobnost přežití. Například židovská kultura je doslova posedlá hygienou - Tóra obsahuje desítky ne-li stovky příkazů jak zacházet s infikovanými zvířaty a lidmi, co jíst, co nejíst, jak jídlo upravovat, jak často se mýt a uklízet svá obydlí (jednou týdně ;-)) . Je vcelku zřejmé, proč byli Židé schopni přežít několik tisícovek let, zatímco jiné národy byly koseny nemocemi, a vytvořit tak zřejmě nejdéle žijící kulturu světa. Měli správnou kulturu. Nicméně kultura není něco neměného, právě naopak. Kultura je schopna vcelku rychlého uzpůsobení a v podstatě jen díky ní, díky těmto získaným a předávaným instinktům, jsme byli jako druh schopni přežít transformaci z malých roztroušených skupin lovců/sběračů živících se přirozenými potravinami na obyvatele velkých měst vtěsnané na malý prostor spolu s dalšími přenašeči patogenů - chovanými zvířaty, a drastickou změnu stravy na monotónní obilninovou. Nicméně stálo nás to velkou část zdraví a fyzické konstituce, jak jsem popisoval v odpovědi pro Igora Bukovského a trvalo v podstatě tisícovky let než lidé našly způsoby jak se s touto změnou vyrovnat. Přežila ta společenství, která dbala na hygienu a na vhodné úpravy stravy (např. kvašení, klíčení a namáčení pro obilniny a luštěniny, vaření pro maso, zákaz kanibalismu..)

A nyní jsme na počátku 21. století a naše kultura spolu s našimi vrozenými instinkty selhávají. Proč? Protože zatímco přechod na zemědělskou stravu jsme nějak vyřešili, přišla nová změna - během dvacátého století dorazila průmyslová revoluce do zpracování potravin. Naše vrozené instinkty se nechytají už dávno a naše tradiční kulturní instinkty jsou k ničemu tváří tvář nové situaci. Naše kulturně-instinktivní posedlost hygienou přispívá k rozvoji autoimunitních onemocnění (3), naše instinktivní posedlost sladkým, slaným, tučným, křupavým přispívá k rozvoji obezity a dalších civilizačních chorob. Kulturní instinkty ohledně úpravy potravin jsou k ničemu v okamžiku, kdy jsme úpravu potravin přenechali průmyslu.

Rozvoj různých výživových směrů je reakcí na tuto novou situaci, nikoliv její příčinou. Není to tak, že jsme přestali poslouchat instinkty proto, že jsme zblblí dietami. Jsme zblblí dietami proto, že naše instinkty - ani vrozené ani kulturní, nefungují a nejsou schopny se srovnat s novým prostředím.

Rozvoj různých výživových směrů je v podstatě novým rozvojem kultury. Vzniká velké množství nových (sub)kultur (veganská a paleo vystupují jako skutečné životní, nejen dietetické, kultury) a budoucnost ukáže, jak se vyvinou a které jsou životaschopné. Tak jako je nesmyslem šmahem odsoudit všechny zemědělské kultury proto, že mnohé z nich nefungovaly, je stejným nesmyslem odsoudit všechny výživové směry proto, že mnohé z nich nefungují.

Žijeme v umělém prostředí stvořeném člověkem a nikoliv v přírodním prostředí. Naše strategie musí vycházet z našeho rozumu a ne z instinktu. Náš rozum nám umožnil přežít zemědělství. To ale samozřejmě neznamená, že každá rozumová strategie je správná - ve skutečnosti nejspíš většina strategií je nevhodných.

Přesto jsem na počátku napsal, že " částečně nesouhlasím". Proč? Protože se můžeme v určité situaci na instinkty spolehnout. Je to situace, kdy se živíme přírodními věcmi, kdy emulujeme naše přirozené životní prostředí. Podobně jako zoologické zahrady začínají emulovat gorilám jejich přirozenou stravu aby mohly instinktivně jíst tak, jak potřebují a aby netrpěli obezitou a jinými chorobami (4). 

Pokud si člověk rozumově omezí výběr potravin na takové, které se vyskytují v přírodě, může se spolehnout na své vrozené instinkty. Pokud si člověk omezí výběr potravin na takové, které nebyly známy před průmyslovou revolucí, může se spolehnout na kulturní instinkty, pokud si je vštípí dostatečně pevně a samozřejmě správně.