Optimální životní styl

Toto je malé zamyšlení se nad pojmy "optimální životní styl" a "zdraví" a jejich vzájemným vztahem.

Na začátku si musíme uvědomit jednu základní věc - každý člověk je originál, což se projevuje v několika zásadních krocích při hledání toho jedinečného správného životního stylu

1. Originalita každého člověka je definována biologicky odpovědí jeho těla na životní podmínky včetně diety
2. Originalita každého člověka je definována psychologicky/ekonomicky v jeho unikátním pořadí preferovaných výsledků

Originalitu dle prvního bodu si můžeme představit následujícím způsobem: existuje soubor (vektor) vstupů, tedy životního prostředí (potrava, stres, spánek..), které ovlivňují soubor (vektor) výstupů, tedy jak bude vaše tělo reagovat (reakce krevních lipidů, tlaku, cukru, uloženého tuku, růst svalové hmoty...). Výstupy si tedy můžeme představit jako vstupy transformované jakousi pro každého člověka unikátní maticí reakcí. Tato matice reakcí říká, jak konkrétně budete reagovat na vstupy a je pro každého člověka unikátní.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak mezi jednotlivými vstupy existují vzájemné vztahy a stejně tak mezi jednotlivými výstupy. Zároveň určitý výstup může být i vstupem. Například stres v práci ovlivňuje vztahy s blízkými. Zánětlivost ovlivňuje vznik srdečně-cévních onemocnění. Kývající se hladina inzulinu je zcela určitě výstupem, ale zároveň snižuje kvalitu spánku a tedy ovlivňuje vstup. Nadváha ovlivňuje množství a kvalitu sportu, přestože je zároveň výstupem sportu (aspoň tak tomu věří drtivá většina lidí). Tedy už v tomto kroku se nám obrázek komplikuje:

Nyní přichází na řadu druhý typ originality - originalita preferencí. Ekonomové již řadu let vědí a upozorňují na prostý fakt, že nejenom že si nejsme rovni biologicky, ale ani nesdílíme stejné hodnoty nebo alespoň pořadí důležitosti těchto hodnot. Jedna věc je tedy objektivní stav těla a druhá věc je náš subjektivní pocit z našeho těla. Tento pocit je výsledkem protnutí stavu těla a "preferenčního vektoru", který říká, jak jej vnímáme. Výsledkem je jedno hypotetické číslo, které vyjadřuje naši spokojenost. Pro další úvahy řekněme, že toto číslo leží na škále 0 - 100.

Samozřejmě bychom to mohli zkomplikovat i dále, protože například nejenom hodnocení výstupů, ale i hodnocení vstupů, tedy nákladu, je subjektivní. Ale předpokládejme, že tento náklad našeho jednání je již zahrnut v úvodním vektoru vstupů.

Vyplývá nám z toho několik základních poznatků

1. Srovnávat zdravotní stav dvou lidí je objektivně nemožné. Srovnání se vždy děje subjektivně, na stav jiných lidí nasazujeme vlastní preference, vlastní preferenční vektor. Tedy naše hodnocení spokojenosti jiných lidí je odlišné od jejich vlastního hodnocení.
2. Neexistuje optimální životní styl pro všechny. Různé složky životního stylu vedou k různým důsledkům z hlediska zdraví a tyto různé důsledky vedou k různé vnímané spokojenosti.
3. Zápis maticovou formou zdůrazňuje fakt, že jedna změna v životním stylu se projeví různými změnami ve zdraví a různé změny ve zdraví jsou dány různými faktory životního stylu. V lidském těle málokdy funguje jednoduchá přímá souvislost, což nesmírně ztěžuje celý výzkum životního stylu, kdy se obvykle zkoumá dopad jedné či několika málo částí životního stylu na jednu nebo několik málo částí zdraví.
4. Další obtížnost výzkumu životního stylu vyplývá z faktu, že každý člověk reaguje jinak, je originál. Vše, co obvykle výzkum dělá je zaměření se na průměrný vliv, jedná se vlastně o jakési hledání průměrné matice reakcí. Každý z nás ale potřebuje najít a pochopit reakce svého vlastního těla a vyzkoumaný průměr by měl být brán jako nepříliš přesná mapa a ne jako skutečný terén. Pomáhá v navigaci, ale může se mýlit a nikdy nepochytí realitu dokonale.
5. Když proponenti určitého one-size-fits-all životního stylu mluví o tom, že tento životní styl vede ke zdraví, znamená to přinejlepším pouze to, že spokojenost lidí při tomto životním stylu je vyšší než jak vnímají spokojenost ostatních či vlastní spokojenost v minulosti. 
6. Když vám tedy například vegan bude říkat, že je zdravý, uvědomte si, že své zdraví vnímá v kontextu společnosti, ve které žije. Příklad: Z pohledu vegana je průměrná spokojenost normálně se stravujícího člověka 30, spokojenost jeho vlastní je 70. Z pohledu většinové společnosti je průměrná spokojenost normálně se stravujícího člověka 50 a průměrná spokojenost vegana 60. V tomto příkladu je tedy zdravější nejen dle svého mínění ale i dle většiny lidí (což nemusí nutně být pravda), ale ani tak jeho spokojenost nedosahuje hodnoty 100. Že je někdo zdravý tedy neznamená, že na tom nemůže být lépe. V jiné společnosti by naopak mohl být považován za nezdravého - to je kontext.
7. Optimální životní styl je takový, při kterém člověk vnímá své zdraví, je tedy spokojen, na maximum, tedy 100. Stále to neznamená, že jiný člověk, i kdyby došel ke stejným objektivním výsledkům, bude spokojen na maximum. Prostě dává například přednost většímu množství svalů před menším množstvím tuku.
8. Optimální životní styl tedy není možný nejen kvůli tomu, že každý člověk na stejné podněty odpovídá rozdílně, ale že si i rozdílně váží různých výsledků. Každý člověk tedy musí hledat sám za sebe a na sobě.

Je zjevné, že jakákoliv debata ohledně životního stylu je náchylná na zjednodušení a nepochopení. Běžně zjednodušujeme pojem "zdraví" a běžné ignorujeme různé pohledy na to, co je požadovaným výsledkem. Pokud má nějaká debata fungovat, měli bychom co nejlépe vyjasnit pojmy - kdo, co, s jakou motivací. 

Například nelze říci, že vysokosacharidová strava je špatná. Lze ale říci, že velká část lidí s inzulinovou resistencí a rozvíjejícím se metabolickým syndromem (soubor negativních následků inzulinové resistence) si může pomoci při snaze zmírnit následky, pokud ve stravě omezí sacharidy klidně až na úroveň ketózy. 

Tedy:

Kdo = lidé s inzulinovou resistencí

Co = omezení sacharidů

Motivace = zmenšit negativní dopady inzulinové resistence (obezita, riziko srdečně-cévního onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu).

Musí si to ale sami vyzkoušet, protože to nemusí pomoci vždy a všem.