středa 5. března 2014

Média a věda III.


V této potenciálně nekonečné sérii článků se budu věnovat především dezinterpretacím vědeckých výzkumů, ke kterým dochází v zásadě na dvou úrovních - na úrovni závěrů samotných vědců, kteří často pasují výsledky na předem připravený závěr (confirmation bias) a na úrovni mediálních reportů o těchto závěrech.

Během včerejšího dne zahraniční internetové servery přišly s bombastickou zprávou - živočišné proteiny (maso a mléčné výrobky) můžou být škodlivé jako cigarety. Samozřejmě ne všechny média cítí potřebu se prodávat takovými titulky, ale přesto: WOW. (1), (2), (3). Do Čech tato zpráva zatím nedolétla, ale věřím, že to nějaký horlivý překladatel z novinek a podobných serverů brzy napraví. Pojďme se prokousat k reálnému výzkumu, ten je díky bohu k dispozici celý na internetu, tak se na ta odvážná tvrzení můžeme podívat. (4)



zdroj: Cell.com, článek "Low Protein Intake Is Associated with a Major Reduction in IGF-1, Cancer, and Overall Mortality in the 65 and Younger but Not Older Population"


Zkoumaná populace

Vědci zkoumali kohortu z amerického dlouhodobého sledování stravovacích návyků zvaného NHANES (konkrétně NHANES III). Ve studii měli 6 381 účastníků, všichni starší 50 let, přičemž sledování trvalo maximálně 18 let (pro ty, kteří tuto dobu přežili samozřejmě - průměrná doba sledování byla 13 let). Během této doby zemřelo 40 % účastníků (cca 2 552 lidí), 19 % na srdečně-cévní onemocnění (1 212), 10 % na rakovinu (638) a 1 % na diabetes (64). 

Tito lidé byli rozděleni do tří skupin - nízkoproteinová strava, kde méně než 10 % kalorického přijmu bylo tvořeno proteinem (437 lidí), dále středně proteinová skupina s 10 - 19 % příjmu z proteinu (4 798) a vysoko proteinová skupina s 20 a více procenty energie z proteinu (1 146).

Výsledky

Když vědci zkoumali, zda existuje nějaká významná závislost úmrtnosti těchto tří skupina na množství přijatého proteinu, nenašli žádnou! To je první fascinující věc na médiích - vybírání třešniček, hledání bombastických titulků neodpovídajících výsledkům výzkumu.

Realita je taková, že závislost úmrtnosti na množství proteinu (rozděleného do výše zmíněných tří skupin) se projevuje ve dvou skupinách - podle výsledků ve věkové skupině 50 - 65 let je to závislost pozitivní a ve věkové skupině nad 65 let je to závislost negativní. 

Z odkazované studie přebírám výsledky pro mladší věkovou skupinu, kterou tvořilo už jen 3 039 lidí:


Celková úmrtnost Úmrtnost na SCO Úmrtnost na rakovinu Úmrtnost na cukrovku
Středně proteinová 1,34 (0,81 - 2,22) 0,79 (0,40 - 1,54) 3,06 (1,49 - 6,25) 3,43 (0,69 - 17,02)
Vysoko proteinová 1,74 (1,02 - 2,97) 1,03 (0,51 - 2,09) 4,33 (1,96 - 9,56) 3,93 (0,73 - 21,07)


a výsledky pro starší věkovou skupinu, kterou tvořilo už jen 3 342 lidí:


Celková úmrtnost Úmrtnost na SCO Úmrtnost na rakovinu Úmrtnost na cukrovku
Středně proteinová 0,79 (0,62 - 0,99) 0,8 (0,51 - 1,12) 0,67 (0,43 - 1,06) 5,05 (0,93 - 27,34)
Vysoko proteinová 0,72 (0,55 - 0,94) 0,78 (0,54 - 1,14) 0,41 (0,23 - 0,73) 10,42 (1,88 - 57,87)

Výsledky v tabulkách jsou násobky rizika úmrtí pro danou skupinu vůči nízkoproteinové skupině a v závorce je uveden tzv. 95% interval spolehlivosti - to je interval, ve kterém se s pravděpodobností 0,95 bude nacházet skutečný násobek rizika.

Autoři použili regresní model pro modelování doby do události nazývaný Coxův model proporcionálního rizika. V tomto modelu se snažili úmrtnost očistit o další proměnné:
  • Věk
  • Pohlaví
  • Rasa
  • Vzdělání
  • Obvod pasu
  • Kouření
  • Chronické nemoci na počátku (diabetes, rakovina..)
  • Pokus o snížení váhy
  • Změnu diety během posledního roku před dotazováním
  • Celkové množství kalorií
To nám dohromady tvoří 11 proměnných, které jsou více či méně zdařilé. Dávám k dispozici následující úvahu: pokud by každá z těchto proměnných měla pouze dvě varianty, můžeme vytvořit celkem 2^11 = 2 048 variant výsledků. Na každou variantu tak máme pouze cca 1,5 člověka s danou variantou - jak moc je to potom reprezentativní z hlediska porovnávání jednotlivých variant? Správná odpověď - vůbec. 

Jednoduchá úvaha by měla každého dovést hned na počátku k závěru, že pokud se snažíme honit tolik zajíců, měli bychom mít mnohem více pozorování, tedy lidí ve studii. Regresní modely s takovýmhle množstvím proměnných jsou vždy náchylné na zásadní chyby, pokud k nim nemáme odpovídající počet pozorování, a intervaly spolehlivosti to napraví jen zčásti.

Vím, že je to pro výzkumníka ohromně těžká volba - pokud nezahrne do modelu dostatek proměnných, bude naopak obviněn z toho, že je opomenul. Ostatně zde chybí například proměnné zastupující pohyb, množství zeleniny, kvalitu masných výrobků, množství cukru či kvalita olejů/tuků a mnohé další, které rizika úmrtí taktéž ovlivňují. Na stranu třetí - existují statistické metody, které jsou schopny alespoň částečně řešit problém příliš velkého množství proměnných, bohužel výzkumníci v oblasti výživy nejsou úplně zdatní statistici. 

Ale je dobré toto zásadní omezení mít na paměti v okamžiku, kdy výsledky vyhodnocujeme. 

Malé množství pozorování se projeví v intervalu spolehlivosti - můžete si všimnout, že především pro úmrtí na cukrovku můžeme mluvit spíše o intervalu nespolehlivosti (interval je pro "vysoký protein" neuvěřitelný, násobek rizika je někde mezi 0,73 - 21,07 a s 5% rizikem, že je úplně jiný. Pro vysoký věk už je šíře intervalu úplně komická).

Co tedy vidíme ve výsledcích (zaměřím se na skupinu, ve které je údajně vyšší riziko úmrtí)?
  • Úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění nezávisí na příjmu proteinu.
  • Úmrtnost na cukrovku nezávisí na příjmu proteinu
  • Úmrtnost na rakovinu závisí na příjmu proteinu - středně i vysoko proteinová strava vedla k vyšší pravděpodobnosti úmrtí. Násobek tohoto zvýšení je s pravděpodobností 0,95 někde mezi 1,49 - 6,25 respektive mezi 1,96 - 9,56.
  • Celková úmrtnost je vyšší pouze u vysoko proteinové stravy, příslušný interval je 1,02 - 2,97.
Model pro starší lidi ukázal podobné výsledky na opačnou stranu s výjimkou rizika úmrtí na cukrovku.

Znovu zopakuji - pravděpodobnost smrti je vyšší možná o celých 297 %, ale možná jenom o 2 %. V modelu přitom chybí takové detaily, jako je pohyb, množství snědené zeleniny, cukru, trans mastných kyselin (nejhorší druh tuku), alkoholu či množství a kvalita spánku... Zdá se vám to působivé natolik, abyste psali bombastické titulky o masu, jež ohrožuje lidi stejně jako kouření?

Vstupuje p-hodnota

Autoři se ve studii nechlubí formálním testem a není se úplně čemu divit. S ohledem na interval spolehlivosti by p-hodnota testu pro celkovou úmrtnosti byla cca 0,02, což není výsledek k chlubení. Co znamená?

Znamená, že pokud příjem proteinu nezpůsobuje problémy, pak ze sto náhodně vybraných studií s tímto rozsahem budou 2 studie, které ukáží opak.

Ještě něco?

Ach ano, ještě něco bych měl - víte, jak byl zjištěn příjem proteinu a dalších makroživin? No... jedním (jediným) záznamem konzumace jídla a pití za posledních 24 hodin provedeném na počátku celého osmnáctiletého pozorování. Ano. Jedním. Můžou se autoři ohánět jak chtějí, ale měřit příjem potravy dotazníkem a to během jediného časového bodu je... no... nedostatečné?

Studie se potom zabývá výzkumem rakoviny ve vztahu k příjmu proteinu na myších.. Ano, na myších, pro které jsou hlavní přirozenou živinou sacharidy.

Jak přišli autoři na to, že za zvýšení úmrtnosti může zrovna živočišný protein? Udělali model, ve kterém rozdělili protein na živočišný a rostlinný a ve výsledném modelu se jim ukázalo, že ten rostlinný není statisticky významný, proto mohli přiřadit efekt právě živočišnému.

Třešnička: Na rakovinu celkem zemřelo cca 640 lidí. Předpokládejme, že polovina z nich byla ve skupině "středního věku", tj. 320 úmrtí. Skupina s nízkým příjmem proteinu obsahovala necelých 7 % všech zúčastněných, takže pokud budu předpokládat, že jich ve středním věku umřelo proporcionálně stejně, máme v této referenční skupině 22 úmrtí. Umřelo jich méně, takže kolik úmrtí tvoří skupinu, se kterou vše porovnáváme? Nějakých 15 - 20 úmrtí (!). Já vím, já vím - máme zde intervaly spolehlivosti. Jenomže ty intervaly spolehlivosti jsou tvořeny na základě nějakých předpokladů a jedním z těch předpokladů je co? Dostatečný počet pozorování. 

Závěr

Abych byl na autory milý - jejich výzkum přes všechny zjevné nedostatky dle mě skutečně poukazuje na možnost, že rakovina je ovlivněna příjmem proteinů a to zejména živočišných. Ale v předchozím dílu diskutovaná studie o úmrtí a masu ukázala, že když se maso rozdělí na maso zpracované a maso normální, najednou není normální maso zabijákem. Páni vědci by měli přijít s něčím trochu lepším než další malinkatou studií neschopnou odlišit korelaci (vzájemný vztah) a kauzalitu (rozlišení příčiny) než začnou dávat do světa jednoznačné závěry a především páni novináři by si měli nejdřív přečíst studii, než začnou psát články a tvořit titulky.

P.S.: Během dneška se objevil skvělý článek o této studii rozebírající její další problematické body.

Žádné komentáře:

Okomentovat