Přežití - výbava

Už nějak poslední týden nezbyl čas na poslední zhodnocení, tak jenom pár fotek ze dne D - vybavení a poslední snídaně :-)

Spodní část oblečení..

 Horní část oblečení...

Šifrovací vybavení...

Svítidla a hodinky..

Boty; základ státu..

A ona poslední snídaně:

Příprava na Přežití "t - 2"

Principy přípravy jsou popsány zde, níže je stručný záznam devátého a části desátého týdne.

Nyní zvolený časový úsek 16 dnů mě definitivně dostal dva týdny před počátek Přežití (plus mínus pár hodin).

Miš-maš XIX

Poslední skuteční lovci a sběrači - seznamte se s Tanzánským kmenem Hadza. 

"Nepěstují, nechovají ani neskladují jídlo. V tábořišti není ráno nic k jídlu. Vyrazí do okolní savany a několik hodin sbírají co potřebují - bobule, med, hlízy a ovoce baobabu. A ano, občas padne i zvíře, zasaženo jejich šípy, ale ne z touhy."

Robb Wolf nastiňuje problematiku optimální sběračské strategie (Optimal Foraging Strategy), která má sloužit mimo jiné k zajištění dostatečné diverzity živin i jedů. To je pravděpodobný evoluční důvod lidské preference nových chutí, jež napomáhá přejídání v současném prostředí plném umělých nových chutí. 

Jak chuť pohání to, co jíme - druhý článek podobného ražení. Jsou v něm popsány některé zajímavé výzkumy o vztahu nedostatku nebo přebytku určitých látek a naší chuťové preference. Ten s malými dětmi je fascinující:

"Výsledky byly ohromující. Místo aby hodovaly na nejsladších jídlech, děti upřednostňovaly pro ně nejvýživnější jídla. Jedli více bílkovin v období růstového spurtu a více sacharidů a tuku v období vrcholné aktivity. Po propuknutí mononukleózy jedli více syrového hovězího, mrkví a řepy. Jedno dítě s vážným nedostatkem vápníku dokonce pilo olej z tresčích jater až se vyléčilo."

Taky je vcelku jasné, že současná strava chuťově i živinově slabých potravin a zamořená umělým dochucováním znemožňuje tomuto jemnému systému správně fungovat.

Personalizovaná medicína se pomalu ale jistě stane velkým hitem příštích let, protože většina léků neslouží svému účelu. Zcela po právu. Člověka jenom zajímá, proč se nezačíná u personalizované výživy? 

Nadbytečným léčením se zabývá další velice dlouhý článek. Zjednodušeně je zbytečná i nadbytečná diagnostika a zbytečná i nadbytečná léčba největším tvůrcem zdravotnických výdajů a životních frustrací.

10 let sledovali vážně obézní Švédy - kaloricky hustá, na nasycený tuk bohatá a na vlákninu chudá strava vedla ke zhoršení rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Čeští odporníci by vám řekli, že to je důkaz jejich pravdy. A já se ptám - jak to, že tato strava nevedla k vyššímu riziku výskytu samotných srdečně-cévních onemocnění? Není něco špatně s těmi ukazateli? Nebo je snad deset let málo?

Rozbor komplikovanosti ukazatelů srdečně - cévních onemocnění zde. Co když Apo-B, jež sám propaguji jako příčinu aterosklerózy, není její příčinou, ale "pouze" kvalitním ukazatelem? A co když ano, jak se na studii o novém typu léku (s odlišným mechanismem, než vykazují statiny) snaží ukázat Stephan Guyenet? Nebo inzulinová rezistence (podruhé)?  

Vliv chemikálií na aterosklerózu? 

Krásná infografika o tom, co je špatně s přístupem kalorie dovnitř - kalorie ven.

A druhou zajímavou infografiku najdete zde (obezita) a třetí zde (spánek a mozek).

Konzumace lepku u lidí s citlivostí na lepek vede k růstu alfa-2 makroglobulinu v krvi - ukazateli zánětu a uvolňování cytokinů. Stále je spousta pseudo-skeptiků ochotna tvrdit, že je celá věc vymyšlená, takže jen houšť a větší výzkumné kapky. Dále dvojitě zaslepená studie s velmi těsnými výsledky poukazuje na provázanost příjmu lepku a různé symptomy citlivosti na něj. A do třetice k lepku - existuje potenciální cesta, jak může ovlivnit ALS - neurodegenerativní onemocnění známě z úmrtí Stanislava Grosse, knihy "Úterky s Morriem" nebo polévání se ledovou vodou.

Další studie ukazuje, že strava s nižším obsahem sacharidů vede v průměru k vyššímu úbytku tuku a inzulinové citlivosti u pre-diabetiků. Nuda. Jenom kdyby jim to někdo řekl. A Japonské ženy s nižším příjmem sacharidů a vyšším příjmem tuku a bílkovin z živočišných potravin mají nižší riziko cukrovky.

Editoriál v British Journal of Sports Medicine to říká naprosto jasně - nemůžete přeběhat špatnou stravu. Sport sám o sobě beze změny stravy nevede ke ztrátě hmotnosti a i velká část lidí s normální hmotností vykazuje znaky počínajícího metabolického syndromu.

Editoriálu, jehož autory jsou známí vědci a propagátoři nízkosacharidové stravy Malhotra, Noakes a Phinney, se věnovala značná pozornost i v populárních médiích - zde, zde, či včetně drobné kritiky některých vedlejších bodů - hlavně důrazu na nízkosacharidové řešení, zde. Hej, dokonce i v Čechách zde.

Ovšem pozor - autoři nepodceňují zdravotní pozitiva cvičení. 

Článek k dvěma novým studiím o vztahu pohybu a úmrtnosti. Pohybu je potřeba více, než jsou aktuální (minimální) doporučení nejrůznějších organizací, ale méně, než mnozí vykonávají. Ovšem pohyb navíc nemá nejspíš nějaké negativní dopady a vyšší intenzita může mít další pozitivní dopady. 

Pohyb při hubnutí navíc pomáhá zlepšovat poměr tuku a svalové hmoty.

Jejich další náznak přináší finská studie na deseti dvojčatech se společnou výchovou, jejichž fitness cesty se rozešly až v dospělosti.

DNA kosterních pozůstatků vytváří nové příběhy. Například Indiáni jsou geneticky blíže Evropanům než Asiatům. Například genetický základ evropské populace je tvořen přesunem z Blízkého východu před přibližně 4 500 lety, se kterými máme více společného než s lidmi žijícími zde výrazně dříve.

Byl hlavní konkurenční výhodou Homo Sapiens oproti Homo Neandrthalensis domestikovaný vlk?

Mezitím v Jižní Africe... Profesor Tim Noakes, hvězda sportovní vědy, čelí vyšetřování za svůj tweet, ve kterém doporučil matce malého dítěte zavádět prvotně nízkosacharidovou vysokotučnou stravu. Jelikož věda a tisícovky lidí jsou obvykle na Noakesově straně, tak si oficiální jihoamerické dietetické asociace podřezávají pod sebou větev, na jejíž straně jsou pro změnu Unilever, Kellogg´s a podobní.

Noakes ještě jednou - osobní zkušenost s jeho doporučovanou stravou a reakcí autorova známého - registrovaného nutričního specialisty. Článek se trefně jmenuje "On Tim Noakes and Bullshit" a zabývá se hlavně tím bullshitem, ne stravou. 

Proč není vhodné ostrakizovat ty, se kterými bytostně nesouhlasíme?

Vyhýbání se arašídům v raném dětství vede k vyššímu riziku alergie na ně.

Rozbor problematiky metabolických poruch vyvolaných prací na směny a noční prací.

Bakterie ve střevech pomáhají produkovat serotonin.

A cukr pomáhá snižovat stres. To je ostatně jedna z příčin jeho návykovosti.

Fruktóza vede k jaterní de novo lipogenezi vede k tučnění jater. Taky vede k vyšším hodnotám rizikových ukazatelů srdečně-cévních onemocnění a to již po pár týdnech bez ohledu na kalorickou bilanci. Ovšem pozor na nesmyslnou generalizaci - například ovoce stále má i spoustu výhod.

Další opozitní stanoviska k návrhu nových USDA výživových doporučení. Nina Teicholz a Jeff Volek.

Dodržování britských výživových doporučení vedlo po 12 týdnech u zdravých mužů středního věku k mírnému úbytku na váze a snížení tlaku. Výsledky pro ukazatele rizika srdečně-cévních onemocnění byly hraniční nebo nulové. Nic moc.

U teenagerů je krevní tlak daleko více spojen s příjmem draslíku, nikoliv sodíku. Tvrdím, že to platí pro všechny a že sůl dostává obvykle nesmyslnou nakládačku.

Konzumace mléčných výrobků (ovšem ne mléka) je spojena s mírně nižším rizikem rakoviny žaludku u evropské a americké populace.

Výzkum na myších ukazuje spojení diabetu (přesněji špatné kontroly krevního cukru) a Alzheimerovy choroby.

Příprava na Přežití "t - 4"

Principy přípravy jsou popsány zde, níže je stručný záznam devátého a části desátého týdne.

Miš-maš XVIII

Po třech týdnech nový přehled...

Příprava na Přežití "t - 6"

Principy přípravy jsou popsány zde, níže je stručný záznam sedmého a osmého týdne.

Zkoumání životního stylu - příčiny tragédie I

Napíšu to natvrdo: Zkoumání toho, jak životní styl ovlivňuje zdraví, je jednou velkou tragédií. Nyní, když mám vaši pozornost, můžeme jít tato silná slova rozebrat.

Již dříve jsem psal, že dle mého názoru vědci selhávají v adresování problému obezity. Ono to má své hlubší příčiny a já se na některé z nich zaměřím dále v tomto a dalším (dalších?) textu.